„Čím budu, až vyrostu?“ Tuto otázku si s předškoláky před odchodem do základní školy pokládáme každý rok již spoustu let.
Snažíme se děti seznamovat s různými profesemi a s některými i „naživo“. Tento rok se nám podařilo domluvit návštěvu farmy „U tří koníků“ v Brně a zažít něco naprosto jedinečného a úchvatného.
Neodradila nás ani předpověď deště a po jízdě „šalinkou“ jsme vyrazili směrem k farmě. Po krátké chvíli jsme nechali město za sebou a ocitli se uprostřed kouzelné přírody. Na farmě nás přivítaly dvě milé paní a jejich kočičky, které se k nám hned také připojily. Seznámili jsme se s prostředím, posilnili jsme se a pak už na nás čekala spousta zvířátek.
Kontakt s nimi byl neuvěřitelný. Dle instrukcí jsme se dostali do blízkých interakcí s nimi.
Nakrmili jsme slepičky a kohoutka, pozdravili jsme pana krocana, navštívili jsme příbytek paní krůty s malými krůťaty. Pak jsme chvíli pozorovali malé králíčky, prohlédli jsme si slepičí obydlí. Občas kolem nás prošly domácí kačenky. Pak ale přišlo něco, co jsme ani nečekali. Donesli jsme seno a nakrmili koníky. Přitom jsme si je mohli pohladit, promluvit na ně, z blízka vidět, jak jim seno chutná i to, že jsou někteří docela vybíraví. Dokonce jsme koníky mohli vyčesat kartáči.
Bylo krásné vidět, jak z nás odpadává počáteční strach a obavy a roste naše odvaha přiblížit se ke zvířátkům na dosah.
Po krátké pauze s drobným tvořením a hrami nastalo ježdění na koních. Koníci nám dopřáli svou trpělivostí neskutečně krásný pocit z jízdy.
Na závěr jsme se octili ještě uprostřed stáda koziček s kůzlátky, které jsme také mohli nakrmit a vyčesat. Nebáli jsme se ani velkého kozla. K tomu jsme dali jablíčka i prasátkům, která se zrovna probudila, a nakonec jsme nakrmili spoustu morčátek.
Bylo to dopoledne plné zážitků, nových poznatků, zkušeností a radosti. Vraceli jsme se unavení, ale s dobrou náladou a medailemi, protože jsme všichni byli na chvíli farmáři. Těšili jsme se, až se o vše podělíme ve školce i doma.
Na farmu se určitě zase někdy vrátíme, protože to, co jsme tam zažili, bylo neskutečně krásné, vzácné i poučné. Děkujeme starostlivým paním, které se o zvířátka tak pečlivě starají. Už teď se těšíme na příště.
7. 6. 2026 | Mgr. Romana Reichelová